Je skvělé, že se zajímáte o tuto důležitou fázi náboru. Většina uchazečů se zaměřuje na to, aby získala nabídku, ale jen ti nejprozíravější si uvědomují, že to je teprve polovina cesty. Stejně jako si potenciální zaměstnavatel ověřuje vaše reference, vy byste si měli ověřovat ty jeho – a to i poté, co už máte na stole podepsaný papír s finančními detaily.
Proč musíte ověřovat reputaci zaměstnavatele, i když už máte nabídku
Přijetí pracovní nabídky je obvykle spojeno s euforií a úlevou. Všechny ty pohovory a čekání jsou u konce, a vy můžete „vypnout“. Právě v tuto chvíli však přichází nejkritičtější fáze vašeho vlastního průzkumu: ověření reputace zaměstnavatele. Tato etapa není o tom, zda práci dostanete, ale o tom, zda v ní budete šťastní a úspěšní. Spoléhat se pouze na to, co jste slyšeli během pohovorů, by bylo naivní a mohlo by vést k rychlému zklamání.
1. Pohovor je marketing, ne realita
Přijímací pohovor je ze strany společnosti pečlivě řízený marketingový proces. Personalisté a manažeři jsou trénováni, aby firmu prezentovali v tom nejlepším světle. Můžete slyšet o skvělé firemní kultuře, dynamickém prostředí a férovém přístupu.
Ověření reputace je váš způsob, jak nahlédnout za tuto fasádu. Zdroje jako recenzní portály, LinkedIn nebo diskuse s bývalými/současnými zaměstnanci vám poskytnou nefiltrovaný pohled na denní realitu – na rozdíl od naleštěného obrazu, který se firma snaží prodat. Ověřujete si, zda sliby z pohovoru odpovídají skutečnosti.
2. Předcházení „špatnému fitu“ (Culture Fit)
Finanční ohodnocení je důležité, ale to, co rozhoduje o vaší dlouhodobé spokojenosti, je firemní kultura. Špatný „culture fit“ je jedním z nejčastějších důvodů rychlého odchodu zaměstnance z nové práce. Můžete být špičkový profesionál, ale pokud nesouzníte s hodnotami, stylem komunikace nebo pracovním tempem firmy, budete nešťastní.
Co ověřujete:
- Pracovní tempo a tlak: Je „dynamické prostředí“ eufemismem pro neustálé přesčasy a vyhoření?
- Vztah vedení k zaměstnancům: Je management podpůrný, nebo spíše mikromanagerský a nedůvěřivý?
- Komunikační styl: Je kultura otevřená a transparentní, nebo pasivně-agresivní a plná politiky?
3. Získání informací o skutečném rozsahu pozice a fluktuaci
Během pohovoru vám popíšou náplň práce, ale reference od třetích stran vám mohou odhalit neoficiální povinnosti, které se na pozici hromadí. Navíc, vysoká fluktuace na dané pozici nebo v celém oddělení je obrovský varovný signál, který byste neměli ignorovat.
- Vysoká fluktuace naznačuje systémový problém: špatné vedení, nerealistické cíle nebo toxické prostředí.
- Ptejte se (např. na LinkedInu), proč lidé z pozice odcházeli. Byla to otázka kariérního postupu, nebo spíše vyhoření a frustrace?
4. Ochrana vaší profesní pověsti
Neúspěšné angažmá, které trvá jen několik měsíců, může poškodit váš životopis. Častá změna zaměstnání signalizuje nestabilitu a může vám zkomplikovat budoucí nábor. Tím, že si důkladně prověříte budoucího zaměstnavatele před podpisem, minimalizujete riziko, že budete muset po pár měsících odejít a vysvětlovat další „krátkou epizodu“ ve vaší kariéře.
Praktické kroky pro ověření zaměstnavatele
Jakmile máte nabídku, máte převahu. Využijte ji a proveďte svůj vlastní „due diligence“ (hloubkovou prověrku).
1. Recenzní portály a sociální sítě
- Atmoskop, Glassdoor: Přečtěte si recenze od bývalých a současných zaměstnanců. Hledejte konzistentní témata, ať už pozitivní, nebo negativní. Jedna negativní recenze od zahořklého bývalého zaměstnance nemusí nic znamenat, ale deset negativních zmínek o mikromanagementu nebo špatné komunikaci byste měli brát vážně.
- LinkedIn: Prohledejte profily současných a bývalých zaměstnanců daného oddělení. Zjistěte, jak dlouho lidé na podobných pozicích vydrželi.
2. Přímý kontakt se současnými a bývalými zaměstnanci
To je zlatý standard ověřování.
- Bývalí zaměstnanci: Jsou nejlepší zdroj, protože už nemají co ztratit. Vyhledejte je na LinkedInu a pošlete jim slušnou zprávu s žádostí o krátký (10-15 minutový) rozhovor o jejich zkušenostech. Lidé jsou překvapivě ochotní se podělit o svůj příběh.
- Současní zaměstnanci (ne ti, které vám firma dala): Pokud seženete někoho, kdo v oddělení stále pracuje, můžete získat aktuální informace. Buďte opatrní a slibte jim naprostou diskrétnost, protože jejich zaměstnání je v sázce.
3. Otázky, které byste měli klást
Neptáte se na obecné „Jak se ti tam líbilo?“, ale na konkrétní, behaviorální otázky.
| Téma | Otázky |
| Kultura a vedení | „Jak byste popsal/a skutečný styl vedení (jménem manažera)?“ |
| „Jak se firma vyrovnává s chybami – učí se z nich, nebo hledá viníka?“ | |
| „Jaká je průměrná délka pracovní doby na této pozici? Jsou přesčasy očekávány?“ | |
| Náplň práce | „Co bylo pro vás na té pozici největším překvapením nebo rozdílem oproti popisu?“ |
| „Jaký je poměr mezi strategickou a administrativní prací?“ | |
| Fluktuace | „Proč jste se rozhodl/a odejít? Co bylo hlavním spouštěčem?“ |
| „Kolik lidí na podobné pozici odešlo za poslední rok?“ |
4. Zkoumání reputace v médiích a oboru
- Zprávy v médiích: Hledejte informace o soudních sporech, propouštění, finančních potížích nebo kontroverzích.
- Konkurence a dodavatelé: Jak o firmě mluví konkurence? Jaké má jméno mezi obchodními partnery?
Váš čas je vaše nejcennější aktivum
Pracovní nabídka by neměla být cílem, ale novým začátkem seriózního průzkumu. Pamatujte, že podepsáním smlouvy investujete do dané firmy to nejcennější, co máte: svůj čas, energii a kariéru.
Pravidlo je jednoduché: Důvěřuj, ale prověřuj. I když je nabídka finančně lákavá, toxické pracovní prostředí, nekvalitní vedení nebo nerealistická očekávání vaši kariéru (a zdraví) dříve či později poškodí. Věnujte čas ověření reputace zaměstnavatele. Je to investice, která se vám mnohonásobně vrátí.
Máte už připravené nějaké konkrétní otázky, které byste chtěl/a položit budoucímu zaměstnavateli nebo jeho bývalým pracovníkům?
